Živec

Valounky přírodního hnědého živce

Živce jsou skupinou horninotvorných minerálů z oddělení tektosilikátů. Tvoří až 60 % zemské kůry.

Autorem českého a slovenského názvu živce je vysokoškolský profesor a přírodovědec Jan Svatopluk Presl (1791-1849), který byl veden nejspíše skutečností, že živce při svém rozpadu uvolňují do půdy živiny. Anglický a ruský název (anglicky feldspar, rusky polevoj špat) je odvozen z německého Feld + Spat (polní + hlušina).

Živce jsou surovinou při výrobě keramiky a při výrobě glazur, užívají se pro termoluminiscenční a optické datování v geologii a archeologii. Významnou úlohu hrají v klasifikaci magmatických i metamorfovaných hornin.

Na chemickém složení většiny živců se podílejí tyto složky:

  • ortoklasová složka - ortoklas
  • albitová složka - albit
  • anortitová složka - anortit

Podle poměru jednotlivých částí rozlišujeme další druhy živců - draselné živce, plagioklasy (sem řadíme například albity či labradority) atd. Do živců řadíme také minerály jako sluneční a měsíční kámen, tedy minerály s jevem adularescence či v případě labradoritu s efektem labradorescence.


Surový a broušený živec ortoklas


V souvislosti s živcem bychom měli zmínit i tzv. zlatý živec. Jedná se o syntetický polodrahokam je kamenem vedení. Navozuje šťastné myšlenky a pomáhá nám uzemnit se. Snižuje stres a zahání deprese, strachy a fóbie. Přináší štěstí, hojnost a přeměňuje negativní energie na pozitivní. Pozvedá a obnovuje naši vlastní sílu, vůli a životní energii. Na rozdíl od přírodního zlatého živce (či slunečního kamene) ho poznáme podle pravidelných zlatých třpytek.


Zdroj textu: Wikipedie, Is Muni.cz
Zdroj obrázků: Gem rock auctions, HyperPhysics


Prohlédněte si nabídku zboží a šperků se ŽIVCEM

Kolekce